Přejít na obsah stránky

Jak umělá inteligence ovlivňuje zkoušení materiálů

Seznamte se s příležitostmi, výzvami a pěti zajímavými oblastmi využití umělé inteligence, které mohou zvýšit efektivitu a spolehlivost testování materiálů a komponent.

Mechanické zkoušky materiálů patří k nejzákladnějším metodám zajištění kvality – ať už při vývoji nových materiálů či v oblasti výroby nebo v laboratoři. Co se ale stane, když se umělá inteligence zapojí do této osvědčené praxe? Mohou algoritmy AI analyzovat zkoušky tahem, detekovat odchylky, řídit průběhy zkoušek nebo je dokonce nahradit?

Stručná odpověď zní: Ano, a v některých případech už dnes.

Jak to přesně funguje? Jaké výhody přináší využití umělé inteligence? A jaká rizika je třeba zvážit?

Co dokáže umělá inteligence při zkoušení materiálů?

Umělá inteligence už dávno není jen módní slovo. V praxi může výrazně urychlit analýzu obrovského množství dat, která při testování materiálů vznikají, dokáže pomoci identifikovat vzorce i odchylky a celkově zefektivnit celý zkušební proces. To je obzvlášť důležité v prostředí, které se stále více digitalizuje a automatizuje – klíčové slovo průmysl 4.0.

Zde představujeme pět klíčových oblastí, ve kterých může umělá inteligence již nyní přinést skutečné změny v oblasti mechanického zkoušení materiálů:

1. Automatizované vyhodnocování zkoušek

Jak dlouho trvá pracovníkovi laboratoře analyzovat křivku napětí-deformace a interpretovat charakteristické hodnoty, jako je například pevnost v tahu? Zejména pokud se jedná o několik vzorků v rámci celé série zkoušek, může to být časově náročné. S využitím umělé inteligence je však tento proces často otázkou několika sekund. Algoritmy dokážou automaticky rozpoznat příslušné body na křivce nebo v tabulkách výsledků – bez ohledu na to, zda se jedná o zkoušku tahem kovů podle normy ISO 6892-1, ASTM E8, nebo podle jiné normy. Tímto způsobem lze výrazně ušetřit čas, omezit subjektivní chyby a zároveň pomoci identifikovat výsledky, které by měly znovu detailně posoudit odborníci.

U zkoušek, kde hraje klíčovou roli optická analýza, může umělá inteligence výrazně urychlit vyhodnocení a zároveň minimalizovat chybovost. Například při stanovení tvrdosti může AI představovat účinnou a spolehlivou podporu při rozpoznávání a interpretaci vtisku, čímž zajišťuje konzistentní a objektivní výsledky.

2. Detekce odchylek & prediktivní kvalita

Co kdyby bylo možné odhalit vady materiálu ještě dříve, než způsobí skutečné problémy? Umělá inteligence dokáže ze zkušebních dat identifikovat odchylky a vzorce, které by lidskému oku unikly. To otevírá cestu k prediktivnímu zajištění kvality – například včasným rozpoznáním odchylek v celé šarži nebo vadných vzorků již v rané fázi výrobního procesu.

Zásadní přitom je, aby byla veškerá kontrolní data centrálně uložena. Analytická platforma, testXpert Analytics, poskytuje centralizovaný přístup ke všem zkušebním datům a strojům.

3. Inteligentní plánování zkoušek & adaptivní řízení procesů

Jakým způsobem lze optimalizovat strategii testování nové geometrie součásti? AI se může učit z předchozích zkoušek a automaticky navrhovat vhodné zkušební parametry, jako jsou rozsahy zatížení, rychlosti nebo teplotní profily. V kombinaci s adaptivními systémy se zkouška přizpůsobuje chování materiálu v reálném čase.

Je však důležité poznamenat, že adaptivní řízení nepovolují všechny zkušební normy. I v takových případech však může využití umělé inteligence urychlit celý proces zkoušení a výrazně minimalizovat počet neúspěšných nebo neúplných zkoušek.

4. Chytrá robotika & pokročilá automatizace

Dokáže tvořit umělá inteligence spolu s robotikou ideální kombinaci? V moderních zkušebních zařízeních, jako jsou robotické systémy nebo systémy pro manipulaci se vzorky, přebírá umělá inteligence řízení procesů: Na základě zpracování obrazu umí rozpoznávat vzorky, automaticky je třídit a analyzovat jejich chování během zkoušení. Tento přístup vede ke zvýšení produktivity zkoušek a stabilnějším procesům.

Je důležité, aby zkušební systém podporoval integraci kamerových systémů nebo jiných snímačů do testovacího procesu. To na jedné straně vyžaduje moderní měřicí a řídicí elektroniku, na druhé straně je nezbytné, aby měl zkušební software odpovídající rozhraní pro efektivní komunikaci.

5. Digitální dvojčata & zkoušky v simulovaném prostředí

Je možné provést zkoušku, aniž bychom ji ve skutečnosti realizovali? Pomocí digitálních dvojčat a umělé inteligence lze simulovat skutečné vlastnosti materiálu a porovnávat je s reálnými výsledky zkoušek. Tato technologie umožňuje provádět část mechanických zkoušek virtuálně, což je obzvláště výhodné u nákladných nebo obtížně dostupných komponentů.

V oblastech kritických z hlediska bezpečnosti, jakými jsou letectví a doprava nebo zdravotnictví, obvykle není možné reálné zkoušky zcela nahradit. Využívá se kombinace simulovaných a cílených reálných zkoušek. Je zásadní, aby digitální dvojče pravidelně dostávalo výsledky reálných zkoušek, které jsou pravidelně kontrolovány, aby poskytovalo spolehlivé a relevantní výsledky.

Jaké výhody přináší využití AI?

Potenciál je skutečně impozantní:

  • Rychlejší vyhodnocení a tím kratší zkušební cykly
  • Vyšší přesnost na základě omezení subjektivních chyb
  • Úspora nákladů díky nižším nárokům na lidské zdroje a menší zmetkovost
  • Škálovatelnost umožňující snadnou analýzu velkého objemu dat
  • Kvalitnější rozhodovací podpora, např. prostřednictvím trendových analýz a detekce shluků

Rizika a výzvy – v čem je háček?

Samozřejmě, není všechno zlato, co se třpytí. Zavádění umělé inteligence přináší i nová rizika a otevřené otázky:

  • Co když jsou data chybná? Kvalita umělé inteligence závisí na kvalitě vstupních dat. Nepřesná, neúplná nebo zkreslená vstupní data vedou k nesprávným výsledkům.
  • Kdo rozumí „černé skříňce“? Mnoho AI modelů neposkytuje transparentní zdůvodnění svých rozhodnutí. To představuje problém zejména u zkoušek, které jsou kritické z hlediska bezpečnosti.
  • Jak je to s normami a předpisy? Stávající legislativa a průmyslové standardy obvykle s využitím AI nepočítají. Výsledkem je právní nejistota. V oblasti kalibrace a metrologie navíc zatím chybí jasná pravidla pro práci s AI nástroji.
  • Co se stane s odbornými znalostmi? Pokud algoritmy zcela nahradí člověka, riskujeme ztrátu cenných znalostí.

Závěr: Evoluce, ne náhrada

Umělá inteligence nepředstavuje náhradu za tradiční zkušební metody, ale dokáže být jejich výkonným a chytrým doplňkem. Při správném použití může výrazně zrychlit zkoušení materiálů, zvýšit jeho efektivitu i kvalitu. Zásadní je však její zodpovědné využívání: AI nemá člověka nahradit, ale rozšiřovat jeho schopnosti a podporovat informovaná rozhodnutí.

Budoucnost zkoušení materiálů je neoddělitelně spojena s daty. Už dnes je proto důležité zajistit, že zkušební i strojová data – stejně jako samotné testovací systémy – jsou na využití umělé inteligence připravené. Základem je centralizované ukládání dat, například pomocí testXpert Analytics a otevřené, flexibilní rozhraní s možností integrace systémů, jako je rozpoznávání obrazu.

Nahoru