Tahové vlastnosti a odolnost proti dalšímu trhání, naříznutý vzorek podle ISO 1798

• Zkušební tělesa se pro tento druh zkoušky obvykle odebírají z konečných výrobků, hotových dílů či plechů. Společnost ZwickRoell nabízí zařízení pro řezání plechu se standardizovaným ostřím. Aby se předešlo riziku zranění obsluhy stroje při odebírání vzorků, je důležité, aby bylo ostří vybaveno vyhazovačem.
• Před zkouškou je třeba určit průřez vzorku. Šířka vzorku obvykle závisí na rozměru řezu používaného nože, zatímco tloušťka vzorku se měří při definovaném stlačení např. podle ISO 1923. Pro tento účel nabízí ZwickRoell speciální měřicí přístroje.
• Pro upínání vzorků existují v nabídce různé pneumatické nebo mechanické upínací čelisti. Vzorek musí být upnut tak, aby jeho konce (hlavy) byly pevně sevřeny a nedošlo k jeho porušení v blízkosti v upnutí. Testovací laboratoř společnosti ZwickRoell je vám k dispozici, aby pomohla vybrat správný vzorek, upínací čelisti a vložky.
• Pro měření deformace až do porušení nabízí ZwickRoell jak mechanické, tak i optické snímače, které zaznamenávají prodloužení v rozsahu specifikace měřené délky. Tyto průtahoměry mají mnoho automatických funkcí. U mechanických typů je zapotřebí dbát na to, aby hmotnost snímače a jeho třecí síly zůstaly vzhledem k měřeným silám velmi nízké. U optických snímačů nesmí při značkování vzorku dojít k jeho poškození.

Při této zkoušce se zjišťuje odolnost měkkých lehčených polymerních materiálů proti dalšímu trhání. Zkušební vzorek se zatěžuje tahem, na konci zářezu se vytvoří pík napětí, a tam dochází k roztržení materiálu. Odolnost proti dalšímu trhání se udává v N/cm.

Pro zkoušku se používají standardizovaná zkušební tělesa typu trouser a angle. Typ trouser používá pouze norma ISO. Na rozdíl od pryže probíhá zatěžování až do rozevření (režim I).

U zkušebního vzorku typu trouser se trhlina šíří v podélné ose vzorku a k trhání dojde přibližně po 25 mm. To znamená, že je zapotřebí větší plocha. Tím se zvyšuje pravděpodobnost zasažení oblasti s užší buněčnou strukturou, která může vyžadovat vyšší maximální sílu. Trhlina pokračuje v místě zářezu, proto se touto metodou určuje spíše síla potřebná k dalšímu trhání.

Zkušební těleso typu angle je bez zářezu. V důsledku toho dojde k dosažení vrcholu napětí před natržením. Trhlina se šíří kolmo k podélné ose zkušebního tělesa.

Hodnoty získané u zkušebních těles typu trouser jsou výrazně menší než u typu angle a mají větší rozptyl. Při kruhových mezilaboratorních srovnávacích zkouškách v rámci vývoje normy ISO 8067 byla srovnávací přesnost zkoušek se vzorky typu trouser 16 až 36 %, což je přibližně třikrát vyšší hodnota než u vzorku typu angle.

Tuto zkoušku lze provést i na elektromechanickém zkušebním stroji. Zkušební síly jsou relativně malé, proto by měl používaný snímač síly v daném rozsahu dosahovat třídy přesnosti měření 1. Měření dráhy není nutné, protože odolnost proti dalšímu trhání se vypočítá na základě maximální síly, které se při zkoušce dosáhne. V praxi se proto používají samosvorné upínací čelisti.

Zkušební software testXpert III řídí průběh zkoušky a vyhodnocuje výsledky v souladu s normami.